Zlato v době krize, ať už ekonomické, pandemické nebo válečné, zpravidla vždy získává na pozornosti, jelikož jeho cena v tento čas roste. Investování do zlata navíc už není jen pro ty nejbohatší, dosáhnou na něj i drobní spotřebitelé. Jaké tedy jsou možnosti?

Krize zlatu prospívá. Platilo to v minulosti, platí to i dnes. Svět si v posledních třech letech prošel pandemickou krizí, na niž plynule navázala válečná krize na Ukrajině, která má sílu znatelně ovlivnit nejen evropské hospodářství. Na to vše zlato zareagovalo růstem své hodnoty.

První vlna jeho zdražení přišla na jaře roku 2020, tedy s příchodem pandemie do Evropy a Spojených států. To už bylo jasné, že lockdowny po celém světě zpomalí světovou ekonomiku, a z akciových trhů se tak začali vytrácet investoři, kteří hledali bezpečnější přístav. A ten jim nabídlo právě zlato, které je považováno za spolehlivého uchovatele hodnoty. Druhým impulsem pro investování do tohoto drahého kovu bylo to, že lidem, kteří byli nuceně zavření doma, narostly úspory, které se poté snažili investovat. Ti odvážnější sáhli například po kryptoměnách, ti konzervativnější po zlatu. A vyplatilo se jim to.

Hodnota zlata v posledních třech letech vystoupala o zhruba 80 procent až k současným dvěma tisícům dolarů za trojskou unci, jak vyplývá z níže přiloženého grafu. Z něj je také patrné, že ten, kdo zlato nakoupil na jaře loňského roku, na své zisky stále čeká. Tehdy totiž žlutý kov zažil korekci, dlouho se držel kolem 1800 dolarů za unci, ukrajinský konflikt jej ale opět vrátil blíže k dvoutisícové hranici.

Graf: Cena zlata za posledních pět v USD za trojskou unci

Co se týče budoucího vývoje, jsou ve hře dva scénáře. Prvním z nich je, že konflikt na Ukrajině bude nadále eskalovat a vztahy Západu s Ruskem se následně ještě více zhorší, Evropa tak bude odstřižená od energetických komodit a spolu se Spojenými státy upadne do recese, do které už má pomalu nakročeno. Cena zlata půjde v tomto případě nahoru.

Pokud by se ale konflikt podařilo urovnat a plyn bude dál proudit z Východu, zlato možná zažije lehkou korekci, tedy pokles cen, ale z dlouhodobého hlediska je stále očekáván mírný růst. Kromě rusko-ukrajinské války ho totiž podporuje ještě vysoká inflace, která postupně prostupuje do světa.

Zájem Čechů o zlato proto v současné době neustává. „V posledních dnech zaznamenáváme skokový nárůst prodejů zlata. Naše tržby vzrostly meziročně zhruba trojnásobně,“ uvedl pro server E15.cz generální ředitel společnosti Golden Gate CZ Libor Brůna.

Poptávku po zlatu pak mohou popohánět i samotné centrální banky. Ty totiž v posledních desetiletích snižovaly své zlaté rezervy, které se ale vzhledem k současné nejistotě vrací zpět do hry.

Existují sice i centrální banky, které vůbec žádné zlato nevlastní (například norská nebo kanadská), avšak trendem posledních let je spíše to, že centrální banky své zásoby zlata rozšiřují.

A jak je na tom Česká národní banka? Podle Světové rady pro zlato má ČNB v sejfech momentálně zhruba desetkrát méně zlata, než odpovídá doporučení Mezinárodního měnového fondu. Až do poloviny roku 2020 se navíc ČNB zlata dlouhá léta zbavovala. V posledním roce a půl jej však postupně dokupuje. Tolik zlata jako nyní měla naposledy na přelomu let 2014 a 2015. I to podporuje cenu zlata v růstu.

Specifickým případem je ale dnes ruské zlato, respektive to, co drží ve svých rezervách. Ruská centrální banka si před válkou na Ukrajině nahromadila 2 300 tun zlaté rezervy, jejíž peněžní hodnota dnes přesahuje 140 miliard dolarů.

Jenže pro Rusko jsou nyní jeho zlaté rezervy v podstatě bezcenné, vlivem sankcí jej totiž nemá na Západě komu prodat. Obrátit se tak může jedině na Čínu nebo Indii, které by za něj mohly Ruské federaci poskytnout alespoň devizové rezervy v podobě čínského juanu nebo indické rupie. Pokud to ovšem budou vůbec potřebovat.

Pro běžného Evropana je tak ruské zlato v současnosti nedostupné. I kdybychom nebrali v potaz morální stránku věci, ze Západu si jej nikdo legálně nekoupí. Leda by se o to někdo pokusil přes brokera v Asii nebo v Africe. Žádný velký diskont ruského zlata ale nepřijde, bude se nadále prodávat poblíž světové ceny tohoto žlutého kovu.

Investování do zlata ale není určené jen pro centrální banky a velké finanční či investiční domy, ale i pro běžné spotřebitelé, včetně těch méně majetných. Pro ty jsou nejvhodnějším nástrojem pro investování do zlata investiční mince nebo zlaté slitky, které je možné koupit třeba jen za vyšší stovky korun a postupně je přikupovat.

Zlaté slitky bývají díky jednoduššímu způsobu ražby levnější než mince, rozdíly ale nejsou propastné. Prodejců slitků a mincí je celá řada. Z tuzemska připomeňme Českou mincovnu, ze zahraničních značek jde například o rakouský Wiener Philharmoniker, americký American Eagle nebo britskou Britannii. Investiční zlaté slitky i mince jsou navíc osvobozeny od DPH.

Platí také, že mince často mívají kromě své peněžní hodnoty i numismatickou hodnotu, která může v budoucnu zvyšovat jejich cenu. K tomuto účelu se ale využívají zejména zlaté pamětní medaile, do kterých by ale měli investovat spíše znalci orientující se v celé problematice.

Suma sumárum, investicí do zlata chybu neuděláte, a to obzvláště v dnešní nejisté době lemované válečným konfliktem. A kdyby přece cena zlata začala náhodou klesat a vy už jej měli nakoupeno, obrňte se trpělivostí a nepanikařte. Zlato totiž z dlouhodobého hlediska jen roste, a proto je považováno za bezpečný přístav v každé těžké době. Navíc slouží i jako obrana před inflací, která dnes v Česku dosahuje na 10 procent. A to je i hodnota, o kolik v posledním půlroce posílilo zlato.