Zlato je bezpečným přístavem v době krize a také tradičním uchovatelem hodnoty. Ale co bitcoin a další kryptoměny, které prožívají de facto první širší válečný konflikt? Jsou v této době dobrou investicí? Roli kryptoměn ve válce i dopady na jejich cenu rozebíráme níže.

Bitcoin a jemu podobné digitální měny prochází první vážnější a dlouhotrvající krizí ve své historii. Všichni tak sledují, jak se kryptoměnám za současné války daří. A investoři od konce února, kdy ruská agrese na Ukrajině začala, potvrzují, že bitcoin k uchovatelům hodnoty během krize, mezi které se řadí třeba zlato, nepatří. Jeho cena se totiž v posledních dvou měsících pohybuje stejně volatilně jako před krizí.

A to i přes to, že miliony Ukrajinců prchajících ze svých domovů, mnohdy i ze své země, čelí omezení výběru hotovosti z bank, takže kryptoměny se stávají jejich příležitostí pro získání rychlého přístupu k penězům.

Bezprostředně po zahájení konfliktu klesla hodnota bitcoinu pod 35 000 dolarů a cena etherea pod 2 400 dolarů, od té doby však obě kryptoměny opět posílily. Bitcoin je ovšem po svém listopadovém maximu ve výši téměř 70 000 dolarů nyní zhruba o třetinu níže. A to mimo jiné kvůli geopolitickému napětí v Evropě, ale také hrozící inflaci a vyhlídce na zvýšení úrokových sazeb americkou centrální bankou.

Graf: Vývoj ceny bitcoinu od začátku roku do konce dubna

Jak ale trhem s kryptoměnami hýbe konkrétně současná válka a jakou roli v ní sehrávají ony?

Úloha kryptoměn ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou

Lidé z celého světa okamžitě projevili vlnu solidarity a hledali způsob, jak rychle pomoci Ruskem utlačované Ukrajině, její armádě i lidem potřebujícím humanitární pomoc. Jeden ze způsobů našli v darování bitcoinů a etherů, což jsou tzv. nativní tokeny blockchainu Ethereum. Ukrajinská vláda prostřednictvím těchto krypto-darů v bitcoinech, etheru a stablecoinu tether (USDT) získala za krátkou dobu více než 60 milionů dolarů, tedy v přepočtu 1,5 miliardy korun. Kryptoměny se tak ukázaly být rychlým a efektivním způsobem, jak Ukrajincům poskytnout okamžité finanční prostředky na zásobování.

Během války Ukrajina přijala zákon, který vytvořil právní rámec pro kryptoměny, umožnil kryptoburzám působit v zemi a dovolil bankám otevírat účty pro firmy obchodující s digitálními měnami. Ukrajinské ministerstvo financí také doplní svou legislativu tak, aby změna zahrnovala i virtuální aktiva. Pro kryptoměny to znamená obrovský krok vpřed, a to z hlediska jejich vnímání na Ukrajině i v celém světě.

Zároveň byly ze strany Západu uvaleny sankce na Rusko. Například Spojené státy zakázaly dovoz ruské ropy, zkapalněného zemního plynu LNG i uhlí a Velká Británie postupně podniká kroky k plynulému ukončení dovozu ruské ropy do konce tohoto roku.

Hospodářské sankce proti Rusku způsobily znehodnocení rublu a ochromení ruského akciového trhu. V reakci na to ruská centrální banka zvýšila úrokovou sazbu na 20 %, aby podpořila svou měnu a zabránila hyperinflaci. Protože je však ruská ekonomika odříznuta od světového finančního systému, může hrubý domácí produkt Ruska letos klesnout až o 15 %, a země se tak podle Institutu mezinárodních financí dostane do velmi hluboké recese.

Rusko proto podle světových médií hledá flexibilní způsoby, jak přijímat platby za vývoz energií, za které nyní požaduje rubly, k čemuž se ale světové mocnosti příliš nemají. Možná se tak v rámci transakcí za ropu a plyn obrátí na kryptoměny, což by je opět posílilo.

I jednotlivci však mají přístup ke kryptoměnám stále volný a kromě Ukrajinců se o ně v těchto těžkých časech zajímají i Rusové. „K přijímání a odesílání bitcoinů nepotřebujete vládu," říká Joe Burnett, analytik těžby ve společnosti Blockware Solutions v Atlantě.

Jak kryptoměny ovlivňují válečné úsilí Ukrajiny a Ruska?

V době, kdy se rusko-ukrajinský konflikt vyostřoval, spěchaly miliony Ukrajinců k bankomatům, aby si vybraly hotovost a vydaly se ze své vlasti na neznámou cestu do sousedních zemí. V reakci na to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po zavedení válečného stavu omezil výběry hotovosti v místní měně i prostřednictvím zahraničních deviz. Někteří Ukrajinci se tak kvůli dlouhým frontám v bankách na jedné straně a nutné evakuaci na straně druhé ocitli bez přístupu ke svým penězům.

„Kryptoměny umožňují lidem okamžitě posílat finanční prostředky přátelům nebo rodině, kteří potřebují pomoc,” říká Tony Perkins, zakladatel společnosti Elephant Money, decentralizované finanční platební sítě využívající technologii blockchain. Někteří ukrajinští uprchlíci si tak s sebou na USB nesou digitální aktiva pro rychlé transakce, které jim pomohou dostat se na místo určení. Kryptoměny se tak díky svým schopnostem učinit transakci kdykoliv a odkudkoliv staly v podstatě darem z nebes.

Podobný scénář se odvíjel i v Rusku, kde se v souvislosti se spekulacemi o uzavření ruských bank také tvořily obrovské fronty u bankomatů. Ruským bankám byl zakázán přístup ke globálnímu platebnímu systému SWIFT, což zemi odstřihlo od západního finančního systému a měn, jako je dolar nebo euro. Rusku tak přes noc zbyly prakticky jen indické rupie a čínské juany. Přísun západních valut mu nyní zajišťuje jen prodej ropy a plynu do Evropy.

Jak kybernetické útoky ovlivňují trh s kryptoměnami?

Se vzestupem kryptoměn hackeři zvýšili úsilí o kybernetické útoky na kryptografické společnosti. Navzdory pověsti blockchainu jakožto bezpečnostní technologie jsou digitální aktiva stále náchylná ke kybernetickým útokům a krádežím, což dělá jejich majitelé zranitelnými. S tím, jak trh s kryptoměnami roste a decentralizace přivádí do jeho prostoru stále více uživatelů, se digitální měny čím dál častěji dostávají do hledáčku hackerů.

„Kybernetické útoky nejsou dobré pro žádný trh. Vzhledem k tomu, že do třídy kryptoaktiv proudí tolik peněz a nacházíme se v její počáteční fázi, mnoho kyberútočníků se zaměří na nízko visící ovoce," říká Perkins.

Válka na Ukrajině do hry vnesla další nebezpečný prvek. Konflikt se protahuje a americká vláda už oslovila kryptografické společnosti a vyzvala je k zabezpečení proti potenciálním kybernetickým útokům z Ruska, které by představovaly odvetu za americké sankce.

Každý kybernetický útok má však i svou světlou stránku. S každým ohrožením kryptografické komunity se totiž nacházejí nová řešení, jak se útokům do budoucna lépe bránit.

„Někdy hodnější hackeři jen upozorní na rizika a jindy zlomyslní aktéři zneužijí objevenou skulinku, ale pokaždé, když dojde k útoku, my vývojáři se poučíme z chyb, které jsme udělali,” uvedl pro americká média Perkins. „Pokaždé, když dojde ke kybernetickému útoku, třída kryptoaktiv posílí," dodává.

Kryptoměnoví investoři mohou svá digitální aktiva chránit tím, že je budou držet v tzv. „cold storage", neboli offline. To znamená mít svá digitální aktiva schovaná například na USB disku. Rozložení digitálních aktiv do více digitálních peněženek také zvyšuje šanci, že v případě kybernetického útoku nebudou mít hackeři přístup k celému kryptografickému portfoliu.

Co to znamená pro investory?

Kryptoměny jsou vysoce volatilní aktiva, což je vlastnost, která je v důsledku ruského útoku na Ukrajinu ještě výraznější než obvykle.

Odborníci nyní investorům doporučují zůstat v klidu a vyhnout se ukvapeným reakcím na změny na trhu. Místo toho je dobré držet se své dlouhodobé investiční strategie. Pokud tedy nemáte dlouhodobý plán, místo panikaření si jej vytvořte.

S oblibou kryptoměn pak také na trh vstupují nové subjekty se svými novými kryptoměnami. V této době je ale třeba dát si ještě větší pozor a prozkoumat si historii firem i osob, které za nimi stojí. A to například proto, abyste nenaletěli a nestali se obětí tzv. letadla. Odborníci obecně tvrdí, že většina investorů by se měla raději držet jen dvou nejznámějších kryptoměn – bitcoinu a etherea, a investovat do nich maximálně 5 % svého disponibilního portfolia. Anebo tolik, o kolik vám nevadí, že v nejčernějším scénáři přijdete.