Rusko se v důsledku invaze na Ukrajinu prohýbá pod tíhou sankcí, které na něj uvalil Západ, a ekonomové už začínají tipovat, kdy ruské hospodářství zbankrotuje. Události na východě Evropy ovšem hýbou trhy po celém světě a dopady už pociťují, a ještě pocítí, i investoři a spotřebitelé u nás.

Rázné sankce, kterými Západ reagoval na Putinovu agresi na Ukrajině, tvrdě dopadají na ruskou ekonomiku. Ruský rubl padá a ceny v zemi vystřelily vzhůru.Tradiční lakmusový papírek inflace v Rusku – slaneček – podražil přes noc v podstatě o stoprocent. Devizové rezervy kromě čínského juanu a indické rupie vyschly a centrální banka na trhu pomalu začíná rozpouštět i zlaté rezervy země. Analytici se tak předhánějí v odhadech, kdy ruská ekonomika přestane být schopna platit své dluhy, tedy kdy zbankrotuje.

Americká banka Morgan Stanley se dokonce odvážila určit přesné datum. Podle ní ke krachu ruského hospodářství dojde 15. dubna 2022.

„Jako nejpravděpodobnější scénář vidíme neschopnost splatit dluh. V případě neschopnosti splácení je nepravděpodobné, že by šlo o normální neschopnost, jako relevantnější se místo toho jeví srovnání s Venezuelou,“ uvedl ředitel úvěrové strategie pro rozvíjející se trhy Simon Waever.

Ani okolní svět ale není ušetřen dopadů ruské invaze na Ukrajinu. Podle některých ekonomů by konflikt mohl vyvolat další celosvětovou ekonomickou krizi. Vypadá to ale, že dopady současných událostí se v zemích nejdříve projeví stagflačními šoky v podobě vysoké inflace, poklesu růstu HDP a mnohdy i růstu nezaměstnanosti.

„Podle našich simulací by dramatický propad ruské poptávky (o padesát procent) ve finále vedl jen ke kosmetickému snížení HDP (o 0,2–0,3 procenta),” předpovídá dopad konkrétně pro českou ekonomiku hlavní ekonom serveru Patria.cz Jan Bureš.

Konflikt ale už od svého začátku významně hýbe trhy. Akcie krvácí, ceny komodit letí vzhůru a stejně tak ceny zemědělských produktů. Firmy bojují s nedostatkem materiálu či polotovarů. Pojďme se na to podívat detailněji.

Komodity

Vítězem každé krize bývá z investičního pohledu zlato a jinak tomu není ani v případě současného dění. Zlato celý rok tiše čekalo na svou příležitost, jeho hodnota se ještě před měsícem pohybovala kolem 1820 dolarů za trojskou unci. V posledním měsíci se ale dostalo do záře investorských reflektorů a posílilo zhruba o pětinu, tedy nad 2000 dolarů.

Graf: Vývoj ceny zlata za posledních 30 dní

Zajímavý byl na začátku března i pohyb v cenách niklu. Ty na londýnské burze kovů za dva dny vyskočily o 250 procent, což se samozřejmě propíše i do cen konečných produktů, jako je nerezová ocel nebo autobaterie do elektromobilů.

Energie

Daleko dramatičtější vývoj s přímým dopadem na naše peněženky ovšem zažívají energetické komodity. Po podzimní a zimní vlně zvyšování částek za energie se tak můžeme připravit na další kola zdražování.

Konflikt na Ukrajině a šermování sankcemi totiž znervózňuje investory. Rusko je hlavním exportérem plynu a ropy do Evropy a kontinuálně hrozí uzavřením kohoutků svých plynovodů a ropovodů, i když by se tím samo připravilo o miliardy. Citlivost investorů na jakékoliv vyjádření ohledně plynu nebo ropy je nyní vysoká, a vše se tak ihned propisuje do cen energetických komodit. Bohužel pro spotřebitele v tom negativním slova smyslu.

Konkrétně v číslech. Ceny plynu s dodávkami pro příští rok vystřelily od konce února na energetické burze v Lipsku o plnou třetinu na 83,5 eur za megawatthodinu. Sledování těchto cen je pro budoucí cenový vývoj vzhledem charakteru obchodování s energetickými komoditami pro spotřebitele nyní relevantnější než sledování cen spotových. Většina firem totiž nakupuje energie dopředu právě za ceny ročních a delších kontraktů.

Graf 2: Vývoj ceny ročního kontraktu plynu za poslední rok

Čechy ale dnes nejvíce trápí vysoké ceny pohonných hmot. Konkrétně v druhém březnovém týdnu mnozí, když projížděli kolem čerpacích stanic, nevěřili svým očím, když se na „totemech” částky dostaly během několika dnů z hladiny pod 40 korun nad 50 korun. A co za tím stojí? Převážně spekulace o tom, že EU pozastaví import ropy z Ruska tak, jako k tomu přistoupily Spojené státy.

Cena ropy tak během sedmi obchodních dnů vystoupala o třicet procent a barel evropské ropy Brent atakoval hranici 130 dolarů. Přiblížil se tak ke svým rekordům z roku 2008, kdy stál 139 dolarů. A to v situaci, kdy k uzavření kohoutků směrem do Evropy ani nedošlo. Pokud by se tak stalo, dá se očekávat, že cena ropy (minimálně krátkodobě) vystřelí střemhlav vzhůru, čímž by prolomila rekord z období před čtrnácti lety.

Graf 3: Vývoj ceny barelu ropy v posledním roce

Zemědělské komodity

Zdražování je dnes patrné i v případě potravin, což přispívá k současné, téměř desetiprocentní inflaci v Česku. A kvůli konfliktu zřejmě bude hůře, obzvláště v případě pšenice. Rusko zavalené sankcemi je totiž největším exportérem pšenice na světě a Ukrajina, jejíž lánům v rozsáhlé nížině se odjakživa přezdívá obilnice světa, je v tomto žebříčku třetí. I když Ukrajina tvrdí, že sklizeň bude obvyklá a žádný hladomor nehrozí, přetrhané dodavatelské vztahy a zničené zemědělské podniky i stroje zajisté sníží importy do celého světa.

Cena pšenice tak v prvním březnovém týdnu taktéž zareagovala třetinovým růstem, což se časem odrazí na dnes už tolikrát zvýšených cenách v pekárnách.

Akcie

Jedním z mála investičních aktiv, které dnes klesají, jsou akciové trhy. Burzy po celém světě v prvních dvou měsících tohoto roku zcela smazaly zisky z minulého roku. Americký index S&P 500 ztrácí od začátku roku desetinu své hodnoty a o něco hůře je na tom jeho americký souputník index Dow Jones. Krvácení pak zažívají hlavně evropské burzy – například index německé burzy DAX odepsal od prvního ledna přes pětinu své hodnoty a nedaří se ani indexu PX, který letos klesl o 11 procent.

Graf 4: Vývoj indexu PX pražské burzy v tomto roce

Důvodem je opět válečný konflikt a odplata v podobě zavedených sankcí. Investoři ve velkém prodávají akcie automobilek, které vzhledem k nedostatku dílů na trhu omezují výrobu, aerolinek, které svírají prudce rostoucí ceny ropy, nebo bank, které mají své expozice v ruských firmách nebo v západních společnostech, kterým banky financovaly expanzi na ruský trh. Teď jim hrozí, že své peníze budou muset odepsat.

Na druhou stranu, levné akcie mohou být zajímavou příležitostí pro investory-hráče, jelikož se dá očekávat jejich budoucí růst. To ale neplatí pro akcie ruských firem, které v Rusku ani nejsou obchodované kvůli uzavření tamější burzy.

Nemovitosti

Zajímavé bude sledovat i dopad konfliktu na ceny nemovitostí. Ten ovšem nebude přímý, nýbrž zprostředkovaný. Experti se shodují, že ceny českých bytů se v důsledku situace na Ukrajině nezlevní. A to ze dvou důvodů. Jedním z nich je, že developeři v Česku od počátku války zaznamenávají silnou poptávku po českých nemovitostech ze strany východní klientely. Někteří, jako například Central Group miliardáře Dušana Kunovského, ovšem prodeje ruským klientům omezují. Pokud se kupující nepodepíšou pod to, že nesouhlasí s invazí Ruska na Ukrajinu, tento developer jim nemovitost neprodá.

Druhým důvodem a dalším nepřímým dopadem na trh s nemovitostmi pravděpodobně bude nedostatek pracovníků ve stavebnictví, jelikož většina Ukrajinců, kteří na stavbách často pracují, odchází bránit svou zemi. To se může projevit na prodražování stavby i samotných finálních cen nemovitostí, namísto jejich zlevnění

„Není třeba obávat se poklesu cen nemovitostí, naopak, spíš bude pokračovat jejich růst. Bude to sice pomalejším tempem, než jsme mohli pozorovat v loňském roce, ceny ale dále budou stoupat,” potvrzuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.