Nerostné suroviny odjakživa patří ke klasickým investičním nástrojům hned vedle akcií, dluhopisů, měn nebo nemovitostí. Stranou zájmu běžných investorů ovšem stále stojí ty nerosty, se kterými se sice dennodenně setkáváme, ale možná nás ani nenapadne, že i ony by nám mohly přinést zajímavý výnos. Řeč je o oblíbených stavebních materiálech a mezi investory dlouho opomíjených nerostech jako břidlice nebo žula.

„Vždy mě fascinovalo, jak je trvanlivá a tvrdá. Těžko se s ní pracuje, ale to, co uděláte, vydrží navždy,” říkal před dvěma lety pro server iDnes.cz jednatel firmy Česká žula. A vzápětí dodal, že i investice do něčeho tak obyčejného, jako je žula, může být výnosná.

„Když po sto letech rozeberete dům s masivním žulovým schodištěm, budou právě tyto schody pravděpodobně dražší než na počátku a vy je můžete použít znovu, pokud je někdo vyrobil a osadil správně,” popisoval.

Materiály jako žula tedy mohou být zajímavým nástrojem, který dokáže rozmnožit volné finanční prostředky nebo je minimálně ochránit před dnes až dvacetiprocentní inflací – a to zvlášť v době čilé rezidenční výstavby, kterou nyní Česko i okolní státy zažívají. Situace je z toho pohledu zajímavější ještě díky jedné věci. Deficit těžby nerostných surovin se totiž v Česku a v podstatě i v celé EU neustále prohlubuje. Konkrétně v našich končinách se od 70. let neotevřel jediný nový lom a stavebním firmám tak nezbývá nic jiného než nahrazovat nerosty jinými stavebními materiály, typicky pak umělým betonem.

Situace se ale pomalu obrací a investoři v dnešním naruby obráceném světě začínají přicházet na výhody stavebních materiálů, které vždy stály tak trochu stranou jejich zájmu. „Zpracování a těžba nerostných surovin, ať už je to žula či břidlice, má určitě velký potenciál. Pořád se budou stavět liniové stavby, dělat rekonstrukce a opravy nejen v infrastruktuře,” vysvětloval před rokem předseda představenstva Premiot Group Ondrej Spodniak. Jeho skupina se mimo jiné zabývá i financováním výstavby developerských projektů, a to včetně těch luxusních, ve kterých je po honosných obkladech typu žula nebo břidlice velký zájem. Mezi ukázkové příklady těchto luxusních projektů pak patří například bytový komplex Skalka, Praha 5. nebo Hotel Karolína v srdci Harrachova.

Cena žuly přitom v čase stále roste, což se v posledních dvou letech děje ještě rychleji především díky vysoké poptávce. Metr čtvereční kvalitnějšího obkladu žuly tak dnes stojí dle jeho jakosti v rozmezí od 1200 do 2500 korun.

Graf: Trend vývoje ceny žuly do roku 2023

Zdroj: Walletinvestor.com

I proto skupina skrz svou odnož Premiot těžební v posledních čtyřech letech koupila dva břidlicové doly na severní Moravě (Lhotka u Vítkova a Nové Oldřůvky) a k tomu žulové lomy na Slovensku (Čierny Balog) a ve středních Čechách (Vápenice). K cílům této podskupiny totiž patří obnova těžby a úpravy břidlice za účelem ušlechtilé výroby a také vzkříšení řemesla i bývalé slávy břidlicových dolů. V rámci této strategie proto fond kvalifikovaných investorů Premiot Capital Fund SICAV letos v červnu ovládl zmiňovanou firmu Česká žula, a totéž plánuje i se Slovenskou žulou. Premiot pak do rozvoje těžby těchto přírodních kamenů plánuje investovat čtvrt miliardy korun.

Oba zmiňované břidlicové doly přitom disponují vytěžitelnými zásobami kvalitní štípatelné břidlice v milionech kubických metrů, což představuje životnost plánované výroby v řádu stovek let. Oba žulové lomy pak nabízejí vytěžitelné zásoby více než deseti milionů kubických metrů žuly, což predikuje jejich životnost na minimálně šedesát let.

„Během dalších dvou let dojde k rozšíření těžby na ploše zhruba tří hektarů a po provedení skrývky dojde k rozšíření výroby až na 500 kilotun ročně, přičemž významný podíl bude reprezentovat právě ušlechtilá výroba,” uvádí výkonný ředitel PREMIOT těžební Robert Vochta.

Firma Česká žula má za sebou více než stoletou historii a má velké renomé v rámci celé střední Evropy. Její žulové desky můžete najít v podobě dlažby například na Pražském hradě nebo Staroměstském náměstí v Praze.

Do nerostných surovin ale mohou investovat i běžní občané. A ani zdaleka si k tomu nemusí kupovat vlastní lom. Investovat do těžby stavebních materiálů a modernizovat tuto oblast totiž lze například skrze zmiňovaný Investiční fond SICAV – ten tuto možnost nabízí díky svému novému podfondu s názvem Mining & Resources.