Společně s webem Finparada.cz, který se specializuje na finanční produkty, jsme pro vás připravili nový PREMIOT seriál. V připravené sérii článků se dozvíte odpovědi na aktuální témata z oblasti financí a investic. V prvním díle se dočtete o aktuálně velmi skloňovaném pojmu inflace.

Inflaci obvykle chápeme jako opakovaný růst většiny cen v dané ekonomice. Jde o oslabení reálné hodnoty (kupní síly) dané měny vůči zboží a službám, které spotřebitel kupuje. To znamená, že za stejnou částku si v obchodě koupíte méně než předtím. Změnu cenové hladiny za určité období udává míra inflace, která se vypočítává jako poměr vybraného cenového indexu na konci a na začátku období. Pro měření inflace je nejčastěji používán index spotřebitelských cen, index cen výrobců a deflátor hrubého národního produktu (HNP). Opačným jevem k inflaci je deflace neboli pokles cenové hladiny.

Měření inflace

Míra inflace je měřena pomocí tzv. cenových indexů, z nichž nejznámější jsou:

• Index spotřebitelských cen (Consumer price index, CPI) – měří náklady tzv. tržního koše výrobků a služeb.
• Index cen výrobců (Producer price index, PPI) – je založen na cenách komodit, zahrnujících ceny potravin, zpracovatelského a těžebního průmyslu.
• Deflátor HNP – se měří jako poměr nominálního a reálného HNP. Tento index používá variabilní váhy a vychází se z účtů národního produktu a důchodu.

Z výše zmíněných indexů se nejčastěji používá index spotřebitelských cen, který sestavuje Český statistický úřad (ČSÚ) na základě spotřebitelského koše, do něhož je v Česku zahrnuto přes 700 zboží a služeb.

Dále se v české ekonomice můžeme setkat s čistou inflací, kterou také vypočítává Český statistický úřad jako přírůstek cen v neregulované části spotřebního koše očištěný od vlivu nepřímých daní a dotací. Co se týče regulované části spotřebního koše, zde ceny hlídá a stanovuje stát, čímž je reguluje. Regulované ceny jsou např. elektřina, plyn, dálniční známka, taxislužby, poštovní známka a další.

Kalkulačka pro výpočet inflace

Stupně inflace

• Inflace mírná (0 – 10 % ročně) nevytváří vážnější potíže v ekonomice. Je považována za přijatelnou.
• Pádivá inflace (10 – 1000 % ročně) vyvolává vážné ekonomické potíže.
• Hyperinflace (přes 1000 % ročně) vede k rozpadu peněžní soustavy.

Příčiny inflace

Pojem cenová hladina je definována jako vztah mezi množstvím peněz a celkovým množstvím výrobků a služeb dané ekonomiky. Růst nebo pokles cenové hladiny je ovlivňován řadou faktorů. Na množství peněz má velký vliv rozhodování centrální banky, množství zboží a služeb je ovlivňováno v zásadě jen tržními silami a produkčními schopnostmi hospodářství. Nárůst cenové hladiny se tedy může dít jen změnou na straně množství peněz (poptávka) nebo na straně zboží a služeb (nabídka).

Příčiny na straně poptávky

Jak už bylo výše zmíněno, na straně poptávky máme množství peněz v dané ekonomice, které má pod kontrolou centrální banka. Banka ovlivňuje množství peněz v ekonomice zvyšováním či snižováním úrokových sazeb, vydáním emisí nových peněz nebo stahováním peněz z oběhu. Ekonomové se shodují, že inflace je dlouhodobě způsobena rychlejším růstem peněžní zásoby, než je růst celkového produktu. Na velikost trhu působí i další faktory jako je populační růst, příliv/odliv zahraničních investorů nebo regulace ovlivňující poptávku. Existuje ještě jeden vliv, který dlouhodobě ovlivňuje cenovou hladinu a tím je poptávka po držení peněžních zůstatků, která vede k růstu kupní síly jednotky peněz.

Příčiny na straně nabídky

Inflace může nastat i na straně nabídky. Ta je typicky způsobena růstem cen zboží, například postupným vyčerpáváním zdrojů, horší výtěžností, poklesem produktivity nebo narušením nabídkového řetězce. Na straně nabídky také významně působí populační vliv nebo produktivita práce. Nabídkovou inflaci může způsobit také přírodní katastrofa nebo dlouhodobější výpadek technické infrastruktury (energetické a dopravní sítě). Z nabídkové inflace se ekonomika většinou rychle vzpamatuje, protože živelná katastrofa nebo rapidní růst cen (např. ropy) nejsou dlouhodobými faktory a vracejí po nějakém čase do původních hodnot.

Dopady inflace

Inflace má vesměs negativní dopady, ale najdou se i některé pozitivní. Pokud jste např. dlužníci a reálné úrokové míry (nominální úroková míra mínus inflace) jsou záporné, díky inflaci zbohatnete. Jak už bylo řečeno, inflace má spíše negativní dopady a může způsobit:

• Růst mezd
• Vyšší míru nejistoty
• Obecně zvyšuje náklady
• Vyšší úrokové sazby
• Znevýhodňuje věřitele

Vysoká inflace vede zaměstnance k tomu, že požadují zvýšení mzdy. Zvýšení mezd vlivem inflace zvýhodňuje dlužníky a usnadňuje splacení dluhů. To má za následek to, že věřitelé zvýší úroky. Tímto krokem se zdraží půjčky, hypotéky a brzdí se tím ekonomika.

Inflace se tedy považuje za spíše negativní vliv. Ekonomice může pomoci v krátkém období, ale pokud vývoj inflace dlouhodobě převyšuje ekonomický růst o tři a více procentních bodů, tak je to problém. Jak bylo zmíněno, rostou tím úrokové sazby, lidé a firmy si přestávají půjčovat, neinvestuje se do nových projektů a ekonomika klesá. Pokud je však inflace dlouhodobě rovna ekonomickému růstu (růstu HDP), případně je plus jeden až dva procentní body nad ním, tak je to v pořádku a ekonomice pomáhá.

Slovníček pojmů

Cenová hladina – Je vážený průměr cen zboží a služeb v hospodářství.

Cenový index – Zachycuje vývoj cenové hladiny v čase.

Deflace – Je všeobecný pokles celkové cenové hladiny.

Hrubý národní produkt – Měří celkovou hodnotu zboží a služeb produkovaných prací a kapitálem občanů země.

Hrubý domácí produkt – Je celková hodnota zboží a služeb vyrobených v zemi v určitém časovém období.

Inflace – Je všeobecný nárůst celkové cenové hladiny.

Nominální úroková míra (úroková sazba) – Je přímo uvedená ve smlouvách a nabídkách bankovních produktů. Podle této úrokové sazby se počítají úroky.

Spotřební koš – Je soubor vybraných výrobků a služeb, který má reprezentovat rozsah a strukturu výdajů na statky a služby, které jsou typické pro domácnosti.